Znalecký posudek je
dokument, který je vypracován nejčastěji na základě zadání soudu, nebo jiného orgánu veřejné moci. Stejně tak jej může od znalce požadovat jakákoli obecná právnická či fyzická osoba. Následně jej může předložit v rámci jednání, jako účastník řízení. Pokud bude takový posudek vypracován soudním znalcem, zapsaným v seznamu znalců, bude mít všechny náležitosti, a obsahovat doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, bude se k němu přihlížet stejně, jako ke každému jinému znaleckému posudku. Obsahem zadání pro znalce jsou tzv. znalecké otázky. Ty by měly být formulovány tak, aby znalec odpověděl pokud možno jednoznačně.
Znalecký posudek musí
být přezkoumatelný. To znamená, že musí obsahovat mimo jiné metodiku, kterou se znalec při vypracování řídil a jasná odůvodnění, která ho vedla k závěrům.
Písemný znalecký posudek je
svázán. Jednotlivé strany jsou očíslovány. Sešívací šňůra je připevněna k poslední straně, a přetištěna znaleckou pečetí. Pečeť obsahuje malý státní znak, jméno znalce a jeho obor. Na této poslední straně je také připojena znalecká doložka. Tato doložka obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán. Kromě toho je v ní uvedeno označení oboru, v němž je znalec oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku.
Znalecký posudek je pracnější než
odborné vyjádření. Hlavním důvodem pracnosti je zpravidla povinnost uvést řádné odůvodnění závěrů. Vyšší pracnost zákonitě znamená i vyšší cenu, která je znalcem požadována za vyhotovení znaleckého posudku.